Sebevyjádření a hlas

Sebevyjádření

Význam spontaneity

Vyjadřujeme se každou činností nebo pohybem, který my – respektive naše tělo – uděláme. Činnost a pohyby těla však nejsou jedinými prostředky k sebevyjádření. Tvar a barva těla, vlasy, oči a hlas identifikují také druh a individuum. Podle této definice není sebevyjádření vědomou aktivitou. Přirozeně, že se můžeme projevovat vědomě anebo si můžeme být vědomi svého sebevyjádření. Ale stále jde o nás, o naše vyjadřování, bez ohledu na to, zdali si to uvědomujeme, nebo ne. Porovnáme-li spontánní chování s chováním naučeným nebo získaným, ozřejmí se nám vztah mezi spontaneitou a sebevyjádřením. Ve většině případů se tyto dva druhy chování prolínají, protože chování téměř vždy obsahuje oba, tedy naučené i spontánní prvky. Vhodným příkladem je řeč. Používaná slova jsou naučenými reakcemi, ale řeč znamená víc než jen slova a věty – zahrnuje modulaci, tón, rytmus a testíku, tedy komponenty, jež jsou z velké části spontánní a individuální. Dávají slovnímu projevu do jisté míry zabarvení a propůjčují výrazu větší bohatost.
Např. zpěv je přirozený způsob sebevyjádření. Ztrácí však na přirozenosti, dělá-li se jako show.Umělci si musí udržet vysokou míru spontaneity, jinak působí jejich tvorba bezduše, rutinně, nadsazeně a nemůže nikoho inspirovat.

Hlas a osobnost

Slovo „osobnost“ má dva významové kořeny. První se odvozuje z latinského persona, čímž se původně označovala maska, kterou herec nosil na jevišti, aby hned od počátku zvýraznil svou roli. V určitém smyslu je tedy osobnost podmíněna rolí, již člověk v životě přejímá. Jinými slovy: Tvář, kterou ukazujeme světu, rozhoduje o osobnosti. Druhý kořen slova je z úplně jiné oblasti. Rozložíme-li slovo persona na jeho dvě části per a sona, dostaneme slovní spojení s významem „přes zvuk“. Podle toho se osobnost člověka odráží v jeho hlasu, intonaci. Ve srovnání s tím je maska mrtvým předmětem a nemůže na rozdíl od hlasu zprostředkovat vibrace živého organismu.

Mohli bychom tedy říci: „Chceš-li poznat člověka, nesoustřeď se na masku, ale poslouchej jeho hlas.“ Bylo by však chybou masku úplně přehlížet. Hlas, příp. intonace nám vždy nevypovídají, jakou roli na sebe dotyčný vzal. Existují specifické způsoby řeči, jež identifikují roli. Kněz, učitel, rotmistr mají charakteristický způsob mluvy, který ihned prozrazuje jejich povolání anebo postavení. Některé elementy hlasu přece jen nejsou ovlivněny maskou a zprostředkují nám „jiné“ informace o osobnosti, než jaké poskytuje samotná maska.

Zvučný a bohatý hlas je perfektním nástrojem sebevyjádření a ukazuje na bohatý vnitřní život. Nejdůležitějším faktorem bohatého hlasu jsou nízké a vysoké tóny, jež mu dávají rezonanci a libozvučnost. Jiným faktorem je výrazová škála. Jedinec, který mluví monotónním hlasem, má tento rozsah limitovaný a my máme tendenci označovat i jeho osobnost za omezenou. Hlas může být plochý, bez hloubky či rezonance, může být tichý, jako by mu chyběla energie, může být tenký a nevýrazný. Každá z těchto hlasových kvalit souvisí nějak s osobností dotyčného člověka.

Hlas je tak úzce spojen s osobností, že lékař může neurózu diagnostikovat z analýzy hlasu. Výzkum hlasu tak pokročil, že se jeho výsledky mohou používat k identifikaci lhaní. Když člověk lže, ztrácí jeho hlas hloubku, což se dá přístrojově změřit.

Jakmile se svaly lidského těla zatíží, začnou se v nich objevovat vibrace, které však během stresu postupně mizí. Takové vibrace a stresový efekt se podobně objeví i v hlasivkách. Osoba, která nevibruje, je stresována nebo utlumena, a to postihuje jak její tělo, tak i hlas. U hlasu vede nedostatek vibrace ke ztrátě rezonance. Souvislost lze vyjádřit takto: stres – útlum – ztráta vibrace – plochost emocí nebo citů. Chce-li člověk znovu obnovit sebevyjádření své osoby, musí umět využívat svého hlasu se všemi jeho možnostmi a citovými odstíny. Je-li cit blokován, nemůže být ani zvukově dobře vyjádřen. Musíme tedy odstranit citové bariéry. Cílená práce na hlase je potřebná i k uvolnění napětí, jež se vytvořilo v okolí hlasových orgánů.


Úryvky jsou vyňaty z knihy Alexandera Lowena – Bioenergetika, vydalo nakladatelství Portál.

Informace k firemnímu kurzu Přirozený projev, prezentace a působení na druhé pro skupinu 6 - 9 osob.

Nejbližší otevřený kurz věnovaný přirozenému projevu, práci s hlasem a spontaneitou naleznete zde

Novinka

15. 05. 2012

Chcete získat jistotu v mluveném projevu, odstranit monotónnost ve své rétorice a celkově zlepšit svůj projev? Přijďte 18.6. na intenzivní praktický trénink Rétorika a charisma mluveného projevu s Robertem Sättlerem. Poslední volná místa.

více novinek >>